Autor: Miroslav Dvořák
Jelikož je kofein jedním z nejrozšířenějších stimulantů na světě, bylo na toto téma napsáno
již mnohé. Vzhledem k obrovskému množství vědeckých poznatků je ale velmi často obtížné
se v těchto informacích vyznat. Laická veřejnost výsledky odborníků navíc čas od času
špatně interpretuje a problém je na světě - stále se najdou lidé, kteří věří, že káva poškozuje
zdraví, ničí kosti a kdo ví, co ještě. V dnešním článku se tedy zkusíme nestranně a na
základě relevantních studií podívat na to, co káva opravdu způsobuje a co je pouhým
mýtem.
Kolik kofeinu káva obsahuje a kolik jí vypít?
V dnešní době je zajímavým trendem dávat na otázky za všech okolností konkrétní
odpovědi. V případě kofeinu v kávě to ale tak jednoduché bohužel není, protože o
výsledném obsahu rozhoduje celá řada kritérií. Obecně se dá říci, že robusta obsahuje více
kofeinu než arabica, dále ale rozhoduje i způsob přípravy či intenzita pražení (vyšší pražení
znamená o něco méně kofeinu, ale o to intenzivnější chuť). V jednotlivých nápojích to ale
podle laboratorních analýz vypadá zhruba následovně:
● Filtrovaná káva - obsahuje podle dostupných informací v rozmezí 70 - 140 mg kofeinu, v průměru však zhruba 90 mg na porci.
● Espresso - espresso obsahuje jen malé množství vody, ale i přesto v něm najdete přibližně 65 mg kofeinu. Dvojité espresso pak logicky obsahuje dvojnásobek, tedy 130 mg. To znamená, že i všechny další drinky tvořené espressem a dalšími
složkami (mléko, mléčná pěna, sirupy aj.) obsahují zhruba toto množství.
● Instantní káva - kterou mimochodem coby vášnivý milovník kávy absolutně
nedoporučuji - obsahuje na jednu porci podle analýz mezi 30 a 90 mg kofeinu na porci, s horní hranicí se ale setkáte dle mého názoru málokdy.
● Caffe Latte (ze Starbucksu) - obsahuje pro srovnání 75 mg kofeinu v malé porci.
Větší varianty mají kofeinu samozřejmě více.
● Káva bez kofeinu - obsahuje podle odborníků v průměru 3 mg kofeinu na jednu
porci, a tudíž je vhodná i pro osoby, které kofein vůbec netolerují, protože větší
množství tohoto alkaloidu najdete i třeba v takových fazolích.
Jak se dozvíte níže v našem článku, podle odborníků je konzumace kávy zdraví prospěšná,
ovšem jen při konzumaci do 420mg kofeinu denně, což odpovídá zhruba 4 šálkům. Nutno
ale podotknout, že tato hodnota se může v závislosti na individualitě každého jedince trochu
lišit - pokud máte vyšší rezistenci na kofein, zvládnete mnohem více, někdo má problém
usnout i po ranním šálku. Je tedy nutné brát ohled i na to, jak vaše tělo reaguje.
Ráno, nebo večer?
Kofein je stimulantem centrální nervové soustavy, což znamená, že potlačuje únavu a
zlepšuje soustředění. Mnoho lidí tak má zafixováno, že jakmile na ně přijde únava, sáhnou
po kávě. Bez ohledu na denní dobu. Ta je přitom zcela zásadní. Biologický poločas rozpadu
je totiž podle odborného webu Wikiskripta v rozmezí 3-7 hodin, a tudíž káva podaná v
pozdních večerních hodinách zhoršuje usínání a někteří lidé zaznamenají i vliv na snížení
celkové kvality spánku. Délka poločasu rozpadu je samozřejmě ovlivněna hmotností,
kofeinovou rezistencí, věkem a případně i některými léky, ale obecně ze svých vlastních
zkušeností doporučuji poslední šálek kávy zhruba po obědě.
Jaké účinky od kofeinu očekávat?
Jaký je vlastně vliv kofeinu na zdraví? Různé studie samozřejmě interpretují tuto
problematiku lehce odlišně, proto je dobré brát v potaz spíše než studie tzv. umbrella
reviews, což jsou materiály, které vezmou velké množství studií a snaží se jejich výsledky
vzájemně porovnávat a dojít k závěrům, které jsou skutečně prokázané. V případě kofeinu
naštěstí jedna taková studie existuje a ta porovnávala přes 200 různých meta analýz. A k
čemu došla? To se dozvíte v následujícím odstavci.
Jaká má kofein pozitiva?
Kofein má vliv na oddálení únavy a zlepšení soustředění, což je pravděpodobně jeho
nejznámější benefit. Kromě toho ale obsahuje množství antioxidantů, vitamínů a minerálů,
mezi nimiž dominuje draslík či vitamíny skupiny B. I výše zmíněná umbrella review došla k
závěru, že pití kávy je spíše zdravé a dokonce nachází vzájemný vztah mezi pitím kávy a
sníženým rizikem vzniku rakoviny, žlučových i ledvinových kamenů a neurodegenerativních
onemocnění.
Jaká má kofein negativa?
Negativ kofeinu rozhodně není tolik, jako pozitiv. Pravda je ale ta, že za určitých specifických
okolností se nějaká mohou najít. Asi nejvýraznější je fakt, že káva může lehce (ale opravdu
jen nepatrně) zvyšovat podle odborníků hladinu cholesterolu. Pro mnoho lidí bude jistě
překvapením, že tento problém se jednoduše odstraní zvolením takové metody přípravy,
která využívá filtr (aeropress, dripper a další). Zbývající vědecky prokázaná negativa kávy
jsou poměrně specifická - například některé studie poukazují na možnou korelaci mezi
konzumací kávy a rychlejším úbytkem kostní hmoty - ale pozor, to se týká jen žen po
menopauze a rozdíl opravdu není nijak signifikantní. Naprostá většina konzumentů tedy
může být zcela klidná.
Jakou kávu doporučujeme vybrat?
Pokud chcete vyzkoušet opravdu kvalitní kávu, rozhodně doporučuji zvolit tu z naší nabídky.
Záleží primárně na tom, zda si kávu připravujete raději některou z metod využívajících
filtrace, nebo preferujete moka konvičky a domácí kávovary. Tak či tak si u nás vyberete,
proto rozhodně doporučuji prostudovat naši nabídku.
Co si z dnešního článku odnést?
Na závěr dnešního článku se hodí drobná rekapitulace. Káva je po zdravotní stránce více
méně nezávadná. Spíše naopak se naprostá většina studií shoduje na různých zdravotních
benefitech, mezi nimiž figuruje třeba snížení rizika na vznik rakoviny. Osobně bych se měl
na pozoru v případě, že máte vysoký cholesterol - v takovém případě bych doporučil spíše
využívat filtrovanou kávu. Jinak se ale není čeho bát. A když o tom tak vlastně píšu, myslím,
že je čas na další šálek.
Comments